Většina z nás určitě zná obchod jménem Lidl. Tento německý obchodní řetězec je poměrně oblíbený u tuctových spotřebitelů, kteří si jej kolikrát nemůžou vynachválit. Co na něj ale říkají jeho zaměstnanci, a jaké je to pro něj pracovat? Je to dobrá volba? My byli poměrně překvapeni…

Lidl pochází z Německa, jak již bylo řečeno a navíc je také hojně rozšířen po Evropě. Málokdo ovšem ví, že snad ještě daleko známější Kaufland je jeho bratříčkem, jelikož i ten spadá pod stejného majitele. Přesto se od něj Lidl liší, a to už jen principem.

Zvláštnosti Lidlu

Nejen, že Kaufland funguje zásadně téměř skoro jen na potraviny, ale Lídl má na rozdíl od něj nejen širší sortiment, ale i limitované edice a speciální týdny, kdy se potraviny prodávají zejména dle typičnosti k tématu. Základní zboží zůstává, ale speciální produkty se mění a někdy můžeme opravdu sehnat pokrmy, které v klasickém obchodním sortimentu jen tak nenajdeme.

Ještě předtím, než začneme řešit, jak práci v něm vidí jeho zaměstnanci, je třeba také zmínit, že se jedná o obchod, který má u nás v Česku nejlepší ceny, když je spočítáme poměrem ke kvalitě, ale i když na jejich cenu vůbec nehledíme. Tyto informace nám potvrdil samotný D-test. Výhodou je také  veliký sortiment nejrůznějšího zboží, mezi kterým sice nenajdeme léky na roupy, ale oblečení, přípravky na akné a pestrou stravu už určitě.

Co tvrdí zaměstnanci?

Měli jsme tu čest vyzpovídat pár zaměstnanců. V prvé řadě je třeba zmínit, že systém Lidlu spočívá v tom, že žádný zaměstnanec nebude dělat jen jeden typ tamější práce, resp. neexistuje pouze pokladník, ani uklízeč, skladník či pracovník v zelenině – každý dělá to, co je mu zrovna ve směnu přisouzeno anebo při směně pendluje mezi více stanovišti. Výhoda pro člověka, který má rád změny, nevýhoda pro ty, kteří by si přáli systém.

Systém je bohužel slovo, které pro pracanty v Lidlu moc neexistuje, což jsme dobře zjistili. Hlavní problém už spočívá jen v tom, že lidé by zde měli pracovat v kolektivu, přesto žádný tým netvoří, díky čemuž nedokáže ani jeden kvůli druhému pořádně dokončit svou práci. Někteří se nám také svěřili, že je práce už moc nebaví, a to především proto, že jim nadřízení nedokážou poskytnout žádnou motivaci, pouze jim nadávají, že pracují příliš pomalu, místo toho, aby obvolali další lidi na výpomoc či přijali další pracovníky.

Systém pravděpodobně také dělá problém vedoucím a jejich zástupcům. Někteří mají problém s jednoduchou věcí – vypsat směny a navíc si nejsou schopni seřídit svoje zaměstnance a být předem připraveni na to, kdyby nějaký člověk odpadl. Většina zaměstnanců tak nemá ani pevně stanovený konec práce a navíc nám také bylo řečeno, že přes časy často až 3 hodiny jsou na denním pořádku a průměrný zaměstnanec prakticky ani nikdy neví, kdy končí. V zákoníku práce jsou navíc některé body, které Lidl naprosto přehlíží, jako např. nutné volno po pěti odpracovaných dnech…

Zaměstnanců se tento přístup vůbec nelíbí, a možná proto ani nedrží spolu, spíše každý jede sám za sebe, dokud si nenajde lepší zaměstnání.